Na letošní Eurocup jsem se opravdu těšil, protože jsem si na něj vzpoměl včas a začal sledovat události kolem něj, abych nezmeškal start. Ovšem po třech odjetých závodech (no odjetých...) nejsem zrovna nadšenej, já jsem totiž nedojel ani jednu rally. Pokusím se vám přiblížit alespoň trochu moji smůlu.

První rally - Arctic Lapland Rally Finland

Říkal jsem si, že tuto rally si opravdu užiju, protože byla na sněhu a to je paráda jezdit zatáčky dlouhým, ale hodně dlouhým řízeným smykem. Moje nadšení klesalo, když jsem po dlouhém skoku špatně dopadl a ohnul zavěšení kol. Jakž takž jsem doje do cíle první RZety a doufal, že přežiju další dvě, než dojde řada na servis. Kdyby nebylo to hnusnýho šutru schovanýho ve sněhu, tak bych možná i dojel celou rally.

Druhá rally - Rally Turkey

Tato rally byla na šotolině a počasí bylo také velmi dobré. Říkal jsem si, tohle musím dojet. V první erzetě jsem na to pořádně dupnul, jel jsem jako vítr :D. Druhá RZeta, jedu stejně jako první, a už vidím jak se moje jméno bude vyjímat v tabulce bodovaných jezdců. V tom ale přišla zatáčka, ve které v půlkce začíná most, bohužel jsem nadskočil na hrbolu na trati a už jsem jel smykem přímo na kraj mostu, kde jsem narazil do trošku většího obrubníku, otočil se téměř na místě o 360 stupňů a velmi efektně spadl pod most. S potem na čele jsem se snažil nastartovat znovu motor, ale ten nechtěl ani za svět naskočit, tudíž jsem skončil opět ve druhé Rzetě (no to je ale náhoda).

Třetí rally - South Swedish Rally

Po zvážení jsem před rally vyměnil moji milovanou Imprezu N12 za N11 (nejhezčí auto na světě), trošku poladil vzhled a jedéém. Opět to bylo na šotolině. Prvních šest RZet bylo na vlhkém a mokrém povrchu, tak to nešlo zrovna dobře, párkrát jsem to docela hustě bouchnul do stromu, naštěstí bokem, takže to nebylo tak hrozný a po třetí RZetě jsem v servisu opravil důležitý součástky. Další tři RZety probíhaly podobně, zase pár drbanců, avšak po nich už jsem v servisu stihl opravit vše a do dalších RZet, které už byly na suchu, jsem vyrazil s jako novým autem. Bohužel jsem ujel asi tak kilometr a nešťastně jsem předkem ťuknul do stromu tak, že motor už ani neškytnul a skončil jsem svoje snažení v sedmé RZetě.

Snad se konečně v další etapě dostanu i do cíle, asi se budu snažit dojet hlavně do cíle a nebudu tolik riskovat.